Nostradamův omyl a mýty o (ne)udržitelném hospodaření

Podle některých scénářů má lidská populace v roce 2050 slavit významný okamžik, má nás totiž na této planetě být deset miliard. A není nereálné, že se tohoto okamžiku mnozí dožijeme. V ten samý rok má podle současného trendu být v moři více plastů než ryb. Zdá se mi to, nebo to Nostradamus popletl, když prorokoval apokalypsu už na rok 2012?

Sen o udržitelné budoucnosti

Naše krásná kulatá planeta vždy byla a bude jeden velký propojený systém: Co zaseju, to taky sklidím. Jaro, léto, podzim, zima. Naši předkové znali zákonitosti a důsledky svého počínání a oproti nám měli jednu velkou výhodu – byli při tom. Byli u toho, když se selo, dívali se, jak klíčí semínka, jak se rodí mláďata a taky viděli, jak si příroda někdy bere, co se jí zlíbí. Díky tomu to taky měli dobře promyšlené. Dělali si chytré zásoby vitamínů na zimu a věděli i to, kdy je nejlepší držet půst a kdy se pustit bez obav do hodování.

Koloběh přírody

My máme oproti nim jednu velkou nevýhodu. Myslíme si, že všechno víme, ale víme prd. Sedíme doma za počítačem a koloběh přírody vnímáme akorát tak z melodramatických zpráv o sněhové kalamitě v Jablonci, o zemědělském cyklu a pěstování potravin ani nemluvě. S tím, jak jsme přestali být v kontaktu s produkcí vlastní obživy, přestali jsme se i zajímat o všechny příčiny, propojenosti, důsledky a následky naší nezbytné honby za jídlem. Jahody v zimě? Žádný problém! Na etiketě prostě stojí: Jahody, 39,-Kč, země původu Holandsko. Nestojí tam, že jahody vyhrály už poněkolikáté za sebou v žebříčku pesticidy nejvíce kontaminovaných plodin. Nedočtete se ani kolik energie se k jejich vypěstování ve skleníku spotřebovalo a kolik ropy spálily kamiony, aby je mohly přes půl kontinentu dovézt k nám.

Díky supermarketům se nemusíme starat o to, kde se bere naše potrava, co to obnáší ji vypěstovat a jak široký dopad má na celý tento systém hospodaření s půdou, vodou a energií. No a díky státním službám se zas nemusíme starat, co bude s tou plastovou vaničkou a obalem, až jahody sníme. Naše starost končí ve žlutém kontejneru.

Pravdou ale je, že ať se staráme či nikoliv, řetězec příčiny a následku nás jako lidstvo stejně jednou doběhne. A možná to bude třeba už v roce 2050, pokud se ovšem nezačneme více zajímat o pozadí produkce potravin, jak se nás snaží podnítit Kate Cooper ve své brilantně zkomponované řeči, ze které mimochodem běhá mráz po zádech: Kate Cooper, eTalks – The Secrets of Food Marketing (v angličtině, lze nastavit různé titulky, ovšem kromě těch českých :().

„Síla záměrné lidské lhostejnosti nemůže být nikdy dost zveličena.“

Kate Cooper

Tak, teď jsem vás asi pořádně vydeptala. Ale neházejte flintu do žita! Á propos žito, to pěstují ekologickým způsobem na severu Moravy, kromě mnoha jiných plodin. Že by právě tohle mohla být ta cesta, jak z toho ven? Čtěte dál! 

Bylo nebylo, jedno Probio

Nevím, jak to máte vy, ale já osobně jsem donedávna vnímala bio potraviny jako něco, čím si můžu občas trochu přilepšit. Co je možná (ale fakt jen možná) lepší, než tzv. konvenční produkce. A navíc těch peněz, co to stojí! To si radši koupím něco jiného. Jenže pak přišlo ono šílené prozření ohledně rozdílu mezi konvenční a ekologickým hospodařením, které úplně nádherně shrnuje Tomáš Hajzler ve videu O stavu českého zemědělství s Martinem Hutařem:

„Bio, to není jen proto, abychom měli zdravější děcka, ale je to vlastně jako vo všem.“

Tomáš Hajzler

A vo tom to právě je! Vo všem! Ale ne, vážně: Dosah a přesah BIO či ekologické produkce je podle mě nesmírný a běžnou populací neuvědomovaný a zcela nedoceněný. Bio zemědělství není nic nového, po dlouhá tisíciletí ani jinak hospodařit nešlo, akorát se nám to v dobách jézédé a dédété trochu zvrtlo, no. A tak se vrhli čeští nadšenci hned po revoluci do obnovy přirozenější, nepřechemizované produkce potravin a museli začínat od píky, oním velkoprůkopníkem biopotravin v Česku byla společnost Pro-bio: Probio.cz.

Ale proč bychom si vlastně měli připlácet za bio potraviny a nebrat je jen jako výjimečné přilepšení? Existují k tomu opravdu pádné důvody nebo je to zase jen marketing? Kolem bio farmaření zatím koluje ve společnosti dost mýtů, takže jsem se tomu trochu podívala na zoubek.

Jak je to s kvalitou bio potravin?

Od biopotravin většina z nás očekává hlavně větší „bezpečnost“ a zvýšený obsah živin, zatímco u obyčejné produkce se obáváme zbytků pesticidů nebo nižších nutričních hodnot, nemluvě o nedostatku vůně či chuti (alespoň to pro nás budiž dobrým vodítkem!). Stále však existuje dost lidí, kteří jsou vůči bio skeptičtí. Takže je to všechno mýtus, nebo pravda? Ani bulvár v tom nemá jasno:

Na pohádky nevěřím, takže si radši přečtu nějaké seriózní vědecké studie. Pěkně pohromadě je najdeme třeba v knihovně: Poznej Bio.

Nemůžu teda tvrdit, že by mi Studie Vysoké školy chemicko technologické zkoumající několik výpěstků z bio versus konvenční produkce nějak vytřela zrak, na závěr však potvrzuje běžnou domněnku o bio zelenině, ve které můžeme nalézt kromě absence pesticidů zpravidla o trochu více vitamínu C a E, méně dusičnanů a dokonce často i méně mykotoxinů. Pokud si však chcete skutečně počíst, podívejte se na dokument 90 argumentů pro ekologické zemědělství. Mě teda nejvíc zaujal výsledek jednoho experimentu, v němž potkani dávali přednost biokrmivu. A němou tvář narozdíl od lidí neobalamutíš marketingem ani aktuálními módními trendy.

Bohužel většina zvířat si svou potravu ani životní podmínky vybrat nemůže a tak jsou krmená sójou pěstovanou na druhé straně zeměkoule a dopovaná preventivně antibiotiky. Ta jsou v biochovech používána pouze vyjímečně za účelem léčení a jsou taky popravdě mnohem méně často potřebná. Znáte to: Veselá mysl, půl zdraví! Studie Výkumného ústavu mlékárenského ukázala, že biomléko obsahuje prokazatelně více bioaktivních látek.

Žně postaru - Beskydy

Hnojím, hnojíš, hnojíme (a hlavně v noci?)

Mezi konvenční produkcí máme pár plodin-rekordmanů, s nimiž do sebe spolu s dávkou vitamínů ládujeme i pestrý koktejl pesticidů: Není náhodou, že se mezi nimi pravidelně nacházejí ty nejoblíbenější druhy: jahody, jablka (stříkaná i patnáctkrát do roka), broskve, špenát nebo salát. Seznam „Dvanácti špinavců“ každoročně publikuje americká organizace The Environmental Working Group (EWG).  A přestože i „průmysloví“ zemědělci musejí dodržovat povolené limity chemických postřiků, jejich spolupůsobení na lidské zdraví je zatím i pro vědce velkou neznámou.

Obr.: Logo označující bio potraviny pocházející z Evropské unie a dole pak z ČR.

Známý vtip o biofarmářích, kteří stříkají v noci snad už dnes nemůže brát nikdo vážně. Certifikace na bio potraviny je řízena mezinárodní a národní legislativou a podlehá přísným kontrolám (rozuměj buzeraci státního orgánu, kde je každý podnikatel automaticky považován za podvodníka, dokud neprokáže opak). Občas je to ku prospěchu věci, to nemůžu popřít. Holt už nevidíme sousedovi do oken, jak tomu bylo dříve. Certifikace je udělována na maximální dobu 15 měsíců na základě osobní kontroly inspektora a dalších namátkových neohlášených kontrol, při kterých se odebírají vzorky k chemické analýze. Prohřešky jsou potrestány odebráním certifikace a pokutou až do výše 1 milionu korun. A to se asi nikomu, kdo podniká v tomto nadmíru „lukrativním“ odvětví, nevyplatí. (Jo, a postříkané pole se prý v klidu pozná). Pouze ti zemědělci, kteří projdou zmíněnou kontrolou, můžou používat známe bio logo (viz obr.).

Přežití lidstva spasí neobnovitelné zdroje!?

Moment! Není to protimluv? O jakých neobnovitelných zdrojích je tady vůbec řeč? O ropě a chemických prvcích potřebných k výrobě průmyslových hnojiv a postřiků. A ty nerostou na stromě. Jak by tedy mohlo něco, co je závislé na neudržitelných zdrojích zajistit lidstvu udržitelnou budoucnost? Už samotný často používaný termín zemědělský průmysl zde docela dobře odráží celý způsob výroby potravin, ale co bude s tím průmyslem, kterému dojde ropa a další limitované zdroje? Jeden příklad za všechny aneb fosfor nad zlato: Svět není připraven na vyčerpání zásob fosforu . No, asi tady teďka tuhle otázku nevyřeším, takže popojedem!

I tady by mohlo růst jídlo… Procento polí osetých řepkou v r. 2017: 16%, více než třetina skončí v naftě. „Intenzivně a k přírodě nešetrně můžete pěstovat prakticky jakoukoli plodinu. Ale řepka je toho symbolem,“ říká přírodovědec Jakub Hruška citovaný v tomto článku.

Nejčastějším argumentem pro konvenční hospodaření je potřeba nakrmit rostoucí počet lidí na planetě a to, v čem ekologické zemědělství nesporně prohrává, jsou výnosy, které jsou v průměru o třetinu nižší. Ačkoliv mnoho studií dokládá, že bio produkce dokáže lidstvo nasytit i v budoucnu, jiní vědci naopak tvrdí, že to není pravda. Upřímně, mám trochu problém věřit studiím pořízeným v zemích s extrémní lobby potravinářského průmyslu a radši bych se soustředila na ten maličký rybníček kolem nás. Takž je tu výzva, vážení: Nechtěl by někdo, prosím vás pěkně, udělat takovou studii v Česku? K tomu bych vám chtěla poskytnout malé vodítko:

  • Počet obyvatel u nás v roce 1930: 10 674 000
  • Počet obyvatel u nás v roce 2016: 10 579 000

Různé alternativy uživení lidstva v roce 2050 zkoumá skvělý dokument, který je volně ke stažení: 10 miliard-Co máte na talíři?.

Mimochodem, věděli jste že: Celosvětově vyplýtvané jídlo by podle aktuálních odhadů dovolilo nasytit o 2 miliardy víc lidí: https://www.worldvision.org/hunger-news-stories/food-waste? Není to tedy naopak ona ohromná nadprodukce všeho, která nám dovoluje tak královsky plýtvat? Není součástí tohoto plýtvání zdroji například i pole okrasných květin pěstovaných pro Evropany, které v Keni zbytečně zabírá půdu vhodnou k pěstování potravy?

Závěrem

Konvenční zemědělství bych přirovnala k výkonu sprintera. Dokáže rychle vystartovat a na krátkou trať předběhnout všechny soupeře. To, jestli je ekologické farmaření právě tím maratoncem, který nakonec vyčerpaného sprintera porazí, to zbývá teprve dokázat. Každopádně nakrmení 10 miliard lidí za současného rizika degradace půdy, úhynu živočišných druhů, úbytku okolního ptactva, průsaku pesticidů do půdy a doposud neznámého dopadu působení koktejlu chemikálií na naše tělo, mi nezní jako způsob hospodaření vhodný pro lepší zítřky. Vzpomeňte si, i DDT bylo kdysi s nadšením používáno (a vysloužilo si dokonce Nobelovku), než bylo prokázáno jako vysoce toxické. A myslíte si, že jsme dnes chytřejší? Včera DDT, dneska Roundup: Američan, který umírá na rakovinu, vyhrál soud nad výrobcem postřiku Roundup. Přesto se najde stále dost těch, kteří budou hájit jeho neškodnost. Kolik dalších takových látek se proti nám v obrátí zítra?

No a kdyby to stále někomu nebylo jasné, tak vězte, že muži pojídající bio ovoce a bio zeleninu mají až dvojnásobné množství spermií, přičemž u mužů, kteří se naopak často živili nejvíce pesticidy kontaminovanými plodinami je tomu naopak: Could switching to organic fruit and veg could double sperm count?

A tak se ptám, milí čtenáři, budou pesticidy zodpovědné za vyhubení lidstva? Já to tedy riskovat nebudu a je dost jasné, co bude u nás doma na talíři 😀

P.S. Možná jste se rozhodli to neriskovat a začít se více zajímat o to, jakým způsobem a kým bylo vypěstováno jídlo na vašem talíři. Nejlepším způsobem je zapojit se do komunitou podporovaného zemědělství – do partnerství nás, jedlíků, a konkrétního českého farmáře. Zde je Více o KPZtkách. Podobným skvělým projektem je i spolkový obchod Obživa, který mně osobně vyřešil občas nesnadnou situaci shánění bio potravin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *