Bez peněz do hospody nelez? Bezpeněžní systémy v Česku.

To, že lze podporovat místního farmáře v KPZce, zaplatit sousedovic Pepíkovi za posekání trávy nebo si koupit od paní Vomáčkové vajíčka, to asi všichni víme. O zajímavých projektech píšu v článku o místní ekonomice. Platit penězi za zboží a služby máme tak hluboko zažité, že si nedokážeme představit jiný způsob směny. Nedejbože být někomu něco dlužen! A tak chodíme svůj čas směňovat za peníze (říká se tomu práce) a peníze pak směňujeme za zboží a služby, které ke svému životu (ne nutně vždy) potřebujeme. Co když ale peníze jakožto prostředníka vypustíme? Má bezpeněžní způsob směny vůbec šanci na přežití?

Místní výměnné a bezpeněžní systémy

Možná vás nápad s vlastní měnou a místní ekonomikou zaujal, ale zatím se ve vašem bydlišti neschyluje k podobné „rebelii“. Dobrá zpráva! Je tady podobný lokální systém obchodování, ke kterému žádnou skutečnou měnu nepotřebujete. Vše totiž probíhá zcela virtuálně (tedy vlastně jen jako, ale ne tak docela).

Dříve byli lidé „zaměstnaní“ doma na plný úvazek. Bylo tedy přirozené péct si chleba, pěstovat zeleninu či tkát látky a být v zásadě soběstačný. Dnes odevzdáváme svůj čas někomu jinému a proto si musíme vydělat peníze, abychom si mohli koupit potraviny a další nezbytnosti. Co tedy přeskočit peníze jako prostředníka, vzít jednotku času jako „platidlo“ a směňovat například vaši dovednost za chleba nebo ovoce ze sousedovy zahrady? Jak prosté! Bohužel (nebo spíše bohudík) už to někdo přede mnou vymyslel. Let’s see! Podívejme se na to!

Hnutí Lets

LETS je zkratka anglického local exchange trading systems, „místní systém výměnného obchodu, výměnný kruh nebo také svobodné měny je dobrovolné spojení fyzických a/nebo právnických osob s cílem vzájemného zúčtování výměny zboží a služeb bez použití zákonného platidla.“ Tolik definice z Wikipedie.

Tento systém funguje už přes třicet let a od té doby se stihl rozšířit do celého světa včetně našich končin. Možná jste o tom nikdy neslyšeli, ale výměnné skupinky existují v Praze, Brně, na Vysočině nebo třeba na Valašsku, kde se o jejich šíření zasluhuje ponejvíce Alena Suchánková (www.permanet.cz).

home-1

Systém je založený na principu směny, ale je mnohem flexibilnější než klasický barter (já mám něco, ty máš něco, tak si to vyměníme), kde se poptávka často nemusí setkat s nabídkou. V systému LETS se jedná spíše o kruhový výměnný obchod s věcmi a službami. Předpokladem je, že každý z nás něco umí nebo vlastní a zároveň také něco potřebuje. Pokud se takových lidí sejde několik desítek, existuje velká pravděpodobnost, že se poptávka setká s nabídkou a naopak. Nejsou zde úroky ani penalizace, vše funguje na vzájemné důvěře a pomáhá vám tak vlastně „poznat svého souseda“. „Dluh“, který si vytvořím, můžu splatit komukoliv ze skupiny, kdo bude mít zájem o mou nabídku. Je to flexibilní a hravé, ale také velmi užitečné například pro lidi dočasně nezaměstnané, v důchodu nebo na mateřské.

Příkladem nabízených a poptávaných věcí a služeb může být například výpomoc s posekáním trávníku, upečení domácího chleba nebo třeba nabídka přebytku jablek.

Foto: http://derbylets.org.uk/wp/

Pokud se chcete na některou skupinku napojit, podívejte se sem: https://www.rozletse.cz/index.php/lets-v-cr. Propracovaný systém má například taky lets-vysocina.cz

Bezpeněžní Česko, výměny, bartery a swapy v ČR

Kromě takto promakaných uzavřených skupin lokální výměny se lze zapojit do různých jednoduchých bezpeněžních výměn, swapů (z anglického swap – výměna), „kolotočů“, kterých na Facebooku najdete desítky pod různými názvy. Čas od času se pořádají také akce, na které můžete donést nepotřebné věci a naoplátku si zadarmo odnést věci jiné. Nejčastěji se jedná o oblečení nebo drobnosti do domácnosti. Je to užitečný způsob, jak recyklovat, zužitkovat a nic „nevyhazovat“, proto je mají v oblibě třeba ti, kteří se snaží o udržitelný životní styl, Zero Waste, minimalismus atd.

Lov na zakázané ovoce Aneb dumpster diving

Tak tohle je opravdová lahůdka mezi bezpeněžními způsoby života. Za co nejvíce utratíme a bez čeho se nedá žít? Je to samozřejmě jídlo. Jak ale tuhle absolutně nejzákladnější životní potřebu naplnit bez peněz? Možná vá napadne pronajmout si políčko nebo rovnou statek? To ale ve městě nebo na cestách moc nejde, takže nezbývá než vybírat popelnice. No nesmějte se, myslím to zcela vážně a dumpster diveři taky!

food from dumpster diving - Food Waste Fiasco

Foto: Rob Greenfield procestoval tisíce mil po americkém kontinentu na kole a během své cesty poukazoval na ohromné plýtvání jídlem. Všechno jídlo na obrázku bylo vyhozeno supermarketem jakožto odpad. Robovu cestu a projekty proti plýtvání jídlem můžete sledovat na http://robgreenfield.tv/

Nejde jim o hledání okousaných kostiček a ztvrdlých zbytků chleba, ale o naprosto běžné zabalené a nezkažené jídlo, jakého vyhazují supermarkety tuny a tuny ještě dříve, než se skutečně zkazí. Boj s plýtváním, to je oč tu běží. Najednou už to začíná dávat smysl, že? O popelnicovém potapěčství se tvrdí, že je to životní styl a zcela přirozeně jej vyhledávají převážně mladí a odvážní. A proč odvážní? Vybírání popelnic totiž nemusí být vnímáno úplně jako legální činnost.  Jste taky dosti otrlí na to to vyzkoušet?

Věděli jste, že se v Evropě vyhodí až 40% všeho vyprodukovaného jídla? Domácnosti jsou až na samotném konci řetězce. Začíná to už u dodavatelů a pokračuje přes velké obchodní společnosti.

Tesco za loňský finanční rok neprodalo bezmála 15 tisíc tun potravin, z čehož největší část představuje ovoce a zelenina a v závěsu za ní pečivo.

Kolik jídla vyhazuje Tesco

Zdroj: Tesco zveřejnilo, kolik potravin vyhodí. Ostatní čísla prozradit nechtějí

Můžeme za to Tesco nesnášet, ale v tuto chvíli jim spíše tleskám za to, že se jako prozatím jediný řetězec odhodlal ke zveřejnění těchto nelichotivých zpráv. Nebo snad supermarkety počítají s tím, že je to spotřebitelům jedno? Pravdou je, že je skutečně jedno, v kterém z řetězců nakupujeme. Jejich politika se od sebe zas tak moc neliší.

A jak to funguje ve světě?

Jako obvykle, množství velice inspirativních příkladů najdeme na TED talks, kde se na velké pódium chodí podělit se svými zajímavými projekty lidé ze všech koutů světa. K tématu života „bez peněz“ či lépe bez utrácení můžu doporučit tyto dva hovory, ale možná vygooglíte mnoho dalších:

Bonusové benefity

Pokud se člověk vydá cestou směnného obchodu je jasné, že může opravdu hóóódně ušetřit. Zároveň se s touto filosofií pojí i další benefity, zejména setkání se zajímavými lidmi z okolí, protože většina výměn probíhá v rámci užší lokality nebo sousedství. Já vnímám veškerou podobnou snahu taky jako oprášení kreativní části mozku, která často v dnešní době, kdy máme vše naservírované na zlatém podnose, zahálí.

Dalším vedlejším produktem může být také uvědomění, že toho vlastně k životu zas tak moc nepotřebuju, ale to už jsme někde jinde – u minimalismu. Tak o tom zas na jiném místě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *